|
Phil Collins Vítejte na největších českých neoficiálních stránkách britského hudebníka Phila Collinse! Jste . návštěvník.
|
|
| Hlavní strana | Aktuálně | Alba | Fotogalerie | Reportáže | Texty písní | Turné | Vaše příspěvky | Média | Genesis | Chat | Diskuzní forum | QuickBox |
*PHIL COLLINS*
Vytvořit internetové stránky Philu Collinsovi byl můj sen již dávno. Nedostatek času mi však neumožnil uskutečnit svůj plán dříve. Jsem ale moc rád, že se mi to povedlo. Jak, to už nechám na vašem hodnocení. Mým cílem bylo vytvořit spektrum vyčerpávajících informací o tomto britském hudebníkovi. Hlavním tahounem mé práce bylo to, že na českých internetových stránkách je velmi málo serverů věnovaných právě Philovi. A ty, které tady jsou mají informace tak sedm či osm let staré. Myslím si, že je ostuda, když tento hudební génius nemá v naší zemi důstojné oficiální stránky. Vzal jsem to proto do svých rukou a vytvořil neoficiální stránky, do nichž jsem se snažil natlačit co nejvíce informací o Philu Collinsovi, a to nejen informací nasbíraných, ale také vlastních názorů. Tyto stránky jsem dělal jen pro vás. Pro lidi, kteří mají tuto muziku rádi, dovedou jí porozumět. A taky pro lidi, kteří Collinse moc neznají, ale nebrání se jej poznat. Budu velmi rád, pokud mi pak napíšete, jak se vám stránky líbily, či naopak nelíbily.
BIOGRAFIE
Philip David Charles Collins se narodil 5 minut po půlnoci 30. ledna 1951. První sólové album vydal v roce 1981 a nazval jej "Face Value". Sklidilo velký úspěch a Phil povzbuzen vydává nové album "Hello, I Must Be Going" (1982) a úspěch se znovu dostavil. V roce 1983 komponuje hudbu k filmu "Against All Odds" a dostává svou první Grammy. Další album "No Jacket Required" vydává v roce 1985. Jako host se zde objevuje vedle Stinga i Peter Gabriel. Po tomto albu následuje přestávka, ve které se Phil věnuje soundtrackům. V roce 1988 vzniká film "Buster", kde Collins vedle soundtracku hraje i titulní roli. Stejná situace se opakuje o několik let později v jedné z epizod televizního seriálu "Miami Vice". Čtvrté Collinsovo album nese název "...But Seriously". Vyšlo v roce 1989 a bylo následováno světovým turné. Na albu se také podíleli Eric Clapton, David Crosby a Steve Windwood. V roce 1993 vychází album "Both Sides", které je poznamenáno rozchodem se svou partnerkou. Phil Collins tvrdí, že je to jeho nejlepší album.
Po kratší odmlce pak na sklonku roku 2002 vydává další studiové album s názvem Testify, jež je plné romantických písní. Kritici jej přirovnávají k melancholickému Both Sides. Dalším posledním projektem je další soundtrack k disneyovskému filmu Brother Bear, k němuž Phil vytvořil stejně kvalitní muziku jako k Tarzanovi. Vzhledem k tomu, že Phil nyní prožívá šťastné okamžiky svého života, rozhodl se, že svou kariéru ještě nezabalí. A tak dle svých nálad vydal v roce 2004 výběrové 2CD Love Songs a compilation...old and new. Najdete na něm spoustu balad, novinku Tearing and Breaking a několik nikdy nevydaných písní. Rok 2005 je opět časem koketování s Amerikou. Disney opět využil Philových kvalit a ten se opět podílí na hudbě k novému animovanému filmu "Tarzan 2." Phil Collins je pozoruhodná postava dnešního šoubyznysu. Není o něm až tak často slyšet v televizi, nepříliš se mu věnují i časopisy a noviny. Jednou kdosi napsal moc pěknou větu: "Phil Collins není pro média nijak zajímavý, protože nemá plastiku a aféry..." A je to pravda. Phil si nevybudoval svou kariéru na skandálech a pitvoření obličeje. Žije takový, jaký ho Bůh stvořil a s tím, co mu nadělil. Byl obdařen skvělým talentem, cítěním pro hudbu a tak se z něj nemohlo stát nic jiného než zpěvák, bubeník, skladatel, producent,... Vše v jedné osobě. Osobně jsem se ke Collinsovi dostal náhodou. V roce 1997 běžel na HBO jeho fenomenální koncert z Paříže nazvaný Life and loose in Paris (kanál HBO jej vysílal pod názvem A trip into the light). V upoutávce, která tehdy běžela několik týdnů dopředu, neustále hrála dynamická skladba "Dance into the light" a netrvalo dlouho a dostala se mi pod kůži. Řekl jsem si, že se na koncert podívám. Dokonce jsem si ho nahrál na video. Po shlédnutí jsem si uvědomil, že to je přesně to, co mi doposud chybělo. Hudba tak pestrá, tak různá, že se nedá zařadit do kategorie pop, rock, soul,... Je tam od všeho něco. Začal jsem o tomto hudebníkovi sbírat všechny dostupné informace. Takže krátce co vím o Philovi. Phil Collins je neuvěřitelně citlivý člověk, což dokazuje především svou hudbou. Když se mě někdo zeptá, které album bych mu doporučil, aby pochopil styl Collinse, odpovím mu, že všechny. Nelze si vybrat. Každé je totiž jiné. Stejně těžká je pro mne otázka, které album je nejlepší a která píseň mi nejvíce učarovala. U alba se to mění. Dříve to bylo určitě mezi posluchači nejoblíbenější a dříve nejprodávanější "...But Seriously," ale nyní se spíše shoduji s Collinsem, který si sám nejvíce cení alba "Both Sides." U písniček to jednoznačně říci nejde. Mám rád "Both Sides Of The Story" stejně jako nejnovější "No Way Out." Na každém albu je dobře poznat, v jakém rozpoložení Phil zrovna je. Ať už si pustíme "Both Sides," kde lehce melancholické balady jasně ukazují Philovu duševní krizi po ztracené lásce, nebo "Testify" plné romantických písniček, kdy je Phil opět šťastný s novou rodinou, velkou láskou a dítětem. Album "Dance Into The Light" je zase dynamičtější, popovější a tanečnější než všechna ostatní alba. Phil byl prostě v pohodě a nic jej netrápilo. Ve své kariéře prodal doposud více než 200 milionů alb, což nedokáže každá star. To jej vyneslo na jednu z nejvyšších příček světového hudebního nebe. Přestože se z něj stala hvězda, zůstal sám sebou. Sláva ho nezměnila a zůstala mu přirozená skromnost. Když jsem někdy v období turné Dance Into The Light sledoval dokument na slovenské stanici STV, pořadatel z hostitelské země prohlásil, že Phil jej zaskočil svou přirozeností a skromností. Phil si sebou sice přivezl kulaté podium v sedmdesáti kamionech, ale působil obyčejně, bavil se s ostatními lidmi, neustále se usmíval, nebyl náročný, nevybíral si v jídle. Byl to prostě normální člověk. Jenomže on to je normální člověk. Přestože má geniální talent skládat, tvořit a prezentovat kvalitní hudbu, Bůh to není. A líbí se mi, že se nesnaží na sebe upozorňovat ničím jiným než hudbou.
V sekci Alba a recenze autora se podrobněji zabývám rozborem jednotlivých alb. Určitě si recenze zaujatého fanouška přečtěte :-). Zde se rozepisuji spíše obecně o tom, co jsem se o Philovi dozvěděl z různých míst, jako je třeba internet. Zejména v Německu je spousta stránek, které se Collinsovi věnují. U nás tomu tak doposud není. Občas nějaká malá recenze v hudebních elektronických magazínech. Nejvíce mě pobavilo, jak v jednu dobu, bylo to krátce po vydání posledního alba Testify, všude psali o Philově zhoršujícím se sluchu. Jak směšné. Collins se narodil v roce 1951, je mu tedy 53 let. Je logické, že sluch už mu neslouží jako dřív. Ale titulky PHIL COLLINS OCHLUCHNE jsou jistě přehnané a myslím si, že i Collins sám si uvědomuje co smí a co ne, jinak by v létě nepořádal velké koncertní turné. Je pravdou že poslední, ale určitě ne pouze kvůli sluchu, ale rodině, které se chce více věnovat. Cítí se již unavený a dlouhé měsíce cestovat po světě už není nic pro něj. A proto se chce nadále věnovat pouze studiové tvorbě. Dřívější prognózy o konci kariéry velkého hudebníka se tedy zřejmě ještě nenaplní. Dokazuje to i fakt, že turné "Finaly...The First Farewell Tour" z roku 2004 prodloužil o rok. A co je úplně nejlepší, jednou z prvních zemí této části turné, kterou si Phil vybral, byla i Česká republika. V Pražské Sazka areně vystoupí v říjnu 2005 hned dvakrát. Ale více informací o těchto koncertech se dočtete v sekci AKTUÁLNĚ. Phil Collins byl vždy oblíben mezi fanoušky. Jeho koncerty jsou optimistické. Úsměv a komunikace s publikem dělají své. Například berlínský koncert roku 1989 navštívilo 17 000 diváků! A že vytvořili skvělou kulisu. V roce 2003 vyšel koncert na 2 DVD a recenzi na něj si můžete přečíst v sekci Alba + recenze. Phil Collins. Pán téměř bez vlasů, oblečen do bílého trička a béžových kapsáčů. Obyčejný člověk, kdyby v pravé ruce nesvíral mikrofon. Typický pohled na něj, jak se svým specifickým stylem pohybuje na podiu a fanoušky přivádí k davovému šílenství, když z jeho úst jakoby automaticky vycházejí nádherné tóny tvořící ty nezapomenutelné melodie, které člověk musí milovat, pokud má alespoň kousek srdce. Nejsou to vždy chytlavé rytmy, které si člověk oblíbí okamžitě a za měsíc ho nudí. Je to muzika, která se musí poslouchat duší, musí se vnímat, chápat. Pak je to ten pravý požitek. Čistý zpěv umocňuje kvalitně zpracovaná hudba v podání předních světových hudebníků. Ať už je to bubeník Chester Thompson či věrný Collinsův kytarový mág Daryl Stuermer.
Záměrně se tady vyhýbám rozepisování Philovy kariéry v době Genesis. Není to proto, že by se mi skupina nelíbila. Ale mé sympatie jsou spíše k Philovým solovým projektům. Četl jsem knihu od Davida Bowlera a Bryana Draye nazvanou Genesis - legenda rockové scény. Hudba Genesis je hodně specifická. Některé hity jsou vážně skvělé jako např. Turn It On Again, Invisible Touch, Land Of Confusion, Mama, Hold On My Heart, Jesus He Knows Me, Misunderstanding. Tyto písničky můžu slyšet kdykoliv. Je však pravdou, že muziku Genesis neznám až tolik jako tu Philovu sólovou. A proto se zde nebudu brodit v tom, čemu nerozumím. Každopádně Genesis znamenal pro Collinse největší rozkvět, odrazový můstek pro jeho další tvorbu.
Tyto fotografie dokazují, že Phil zdaleka není jen zpěvák. Je znám svým bojem proti chudobě. Tento obraz, který vlastnoručně namaloval byl vydražen a výtěžek šel na dobročinné účely. Má talent, že? :-) COLLINS JAKO ŽIVOTNÍ STYL Článek o tom, jaký je život s hudbou Phila Collinse a s lidmi, kteří stále navštěvují tento web.
Nový vzhled stránek od 15. června 2006 poprvé ve třech rámcích!
Bylo to někdy na jaře roku 2005, když mi napsala Božka (jedna z nynějších návštěvníků stránek) e-mail, jako reakci na nějaký můj článek, jichž jsem rozsypal po webu spoustu. Kdekoliv to bylo možné, reagoval jsem na články týkající se Phila Collinse. Každá diskuze, každý klub fanoušků, nic nezůstalo mnou nedotčeno.
Tehdy jsem Božce sdělil, že uvažuji o tom, založit Philovi stránky, aby se mu dostalo alespoň trochu úcty. V té době ještě fungovaly ony známé oranžové, rádoby oficiální stránky, vytvořené k albu "Dance Into The Light" a k turné z roku 1997. Jejich design sice působil akčně, ale koho zajímaly informace 8 let staré.
Tehdy mě Božka vlastně nakopla. Já už měl jakési nastínění první podoby v počítači. Jen jsem to nějak dal stranou a pak už na to nebyl čas. Když jsem jí v mejlu napsal, že se budu ženit, ale po svatbě se na to hned vrhnu, vůbec jsem netušil, že za pár týdnů už bude první neúplný a průběžně doplňovaný web na světě.
Přestože svatba byla až ke konci srpna, já spustil web již před svou dovolenou na počátku července, přesněji 5. 7. 2005. Jaké překvapení pak bylo, když jsem na dovolené během nákupu navštívil jednu internetovou kavárnu a při pohledu na počítadlo zjistil, že už mé stránky navštívilo víc jak 100 lidí!!
Dnes se usmívám, když si uvědomím, že dnes sleduji na stejném místě číslo blížící se deseti tisícům! A to vše jen díky vám, tedy fanouškům, kteří jste si tento web oblíbili a pravidelně jej navštěvujete. Největší dík patří těm, kteří berou již jako samozřejmost, že po připojení k internetu vyvolávají ze složky "Oblíbené" tyto Philovy stránky.
Nebudu zde vyjmenovávat všechny ty, kteří pravidelně sedávají dlouhé hodiny v diskuzním QuickBoxu na hlavní stránce. Je jich dost a těší mě jejich zájem. Je to neformální povídání o všem, nejen o Philovi. Ale dává to webu rušné živé prostředí, kde se stále někdo pohybuje. Je moc fajn, když se tam objevuje spousta odkazů na zajímavé Philovy písničky, články o něm a o jeho velmi produktivní práci.
V době, kdy tento článek píšu, obsahuje historie QuickBoxu, kterou je kdykoliv možno zpětně vyvolat, více než 8.100 krátkých zpráv!! A to zde není možnost klábosit v QuickBoxu od počátku tohoto webu!
Web byl tedy v létě spuštěn. Neměl jsem příliš zkušeností s tvorbou stránek, ale dělal jsem to srdcem. Nešlo o to, ukázat, jak geniálně dovedu pracovat s html kódy, jak dovedu perfektně vyrábět stránky. Chtěl jsem vyplnit chybějící místo na českém webu. První verze je taková nemastná - neslaná. Je to tam všechno takové roztahané.... No, v té době se mi to ještě líbilo. A návštěvníci byli k vzhledu tolerantní a vždy mi pomáhali doplňovat informace, což dělají dodnes. Takto vypadaly stránky philcollins.wz.cz, když jste na ně tehdy najeli:
Když jsem viděl, že návštěvníků rychle přibývá, musel jsem začít přemýšlet o změně vzhledu. Druhá verze už byla podstatně propracovanější a hodně podobná té dnešní - definitivní. No, definitivní alespoň prozatím. Třeba mi ještě někdy v hlavě přeskočí nějaký nápad a já zase vytvořím úvodní stránku zcela jiného vzhledu. Tak takto to vypadalo ještě v říjnu 2005:
V té době žil webu jediným. Pražskými vystoupeními Phila Collinse. Všichni se těšili na arénu. Collinsovo náhlé onemocnění všechny semklo dohromady. Na sraz na chatu přišlo rekordní množství lidí a všichni si vzájemně "podávali kapesníky" a konejšili se: "Vždyť měsíc uteče jako voda a budeme odpočítávat dny znovu.
Nakonec se koncerty uskutečnily a na stránkách se objevilo obrovské množství fotografií z této báječné akce. Byla to možná pro mnohé z nás poslední možnost vidět Phila takhle naživo, tak jsme si to museli pořádně užít. Speciální menu a podstránka, věnovaná právě těmto koncertům, byla připravena již dopředu a po koncertech se rychle zaplnila. Nastalo mi čtrnáct dnů, které jsem celé věnoval jen webu a tlačil jsem zde jednu fotku za druhou. Všechny články fanoušků i médií. Snažil jsem se, seč mi síly stačily. Byl jsem na tu technickou stránku zcela sám. Inu, to jsem pořád.
Jelikož jsem zaměstnaný, na stránky mi již nezbývá tolik času. Ale jak to jen půjde, budu vkládat další aktualizace. Prosím proto vás, všechny fanoušky, aby jste ke mně byli shovívaví.
Phil Collins pro mě nejsou jen stránky. Nedělal bych stránky jen tak někomu. Mám web o našem psovi, manželce jsem udělal stránky o malování a já žiju těmito.
Phil je totiž jiný než ostatní hvězdy šoubyznysu. Je to normální chlap, který však má obrovské srdce, které my, kteří ho posloucháme, slyšíme. Každý fanoušek Phila, myslím ty opravdové, ví, že jeho muzika je víc než jen písničky a cédéčka. Je to životní styl, kterým jsme se rozhodli jít.
Věřím, že hudba člověka nesmírně ovlivňuje. Ať už pozitivně nebo negativně. Může ublížit, ale i pohladit a léčit nemocné duše. A právě ta Collinsova hudba je lékem lidských duší. Není to jedna písnička, není to jedno album. Je to obrovská řádka songů, ze kterých si vždy vyberete ten, který v daném psychickém rozpoložení potřebujete. A to je naprosto dokonalé.
Proč jsem zvolil Phila Collinse já? Je to především proto, že jako jeden z mála zpěváků sám hudbu píše včetně textů. Jeho písně se neoposlouchají, ba naopak. Teprve s letitým ohráváním se vám stále víc a víc vrývá pod kůži. Není to tuctová hudba, takové ty sezónní hity, co se strašně rychle zalíbí, ale stejně rychle vejdou v zapomnění.
Když jsem mě v minulosti špatné nálady - pomohla mi hudba Phila Collinse. Když jsem byl sám - byl tu Phil. Když jsem byl šťastný - poslouchal jsem Collinse. Když jsem se oženil - hrála nám "A Groovy Kind Of Love" od Phila Collinse. Opravdu nejsem zaujatý ;-)
Na závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat každičkému, kdo alespoň omylem zabrousil na tyto stránky. Mám z toho obrovskou radost. Nevěřil jsem, že by se kdy číslo návštěv mohlo blížit deseti tisícům. A především si vážím vás, stálých návštěvníků stránek, kteří mi to tady hlídáte v době, kdy já nemám čas a jsem někde mimo. Jedno je jasné. Tento web tady bude tak dlouho, jak tady budete vy. Doufám, že to bude co nejdéle.
Don P. Patron, webmaster 27. 2. 2006
Takto vypadaly stránky http://www.philcollins.wz.cz do 15. 6. 2006
| Hlavní strana | Aktuálně | Alba | Fotogalerie | Reportáže | Texty písní | Turné | Vaše příspěvky | Média | Genesis | Chat | Diskuzní forum | QuickBox | |
|
© Don P. Patron 2009 |
